Český tým se vydal do Cortiny D‘Ampezzo ihned po závodu v Bad Gasteinu, kde svou stopu ve výsledkové listině nejlépe zařízl Pavel Heiník 4. místem ve skvěle obsazeném závodě Evropského poháru, kde David Bakešů (nakonec po pádu 9.) ukázal, jak se ujíždí zbytku startovního pole v kvalifikaci, kterou suverénně vyhrál asi o 2 vteřiny a kde zazářila i mladá hvězdička-krůtička Samková Evička druhým místem v kvaldě (konečným 9. po pádu ze 3. místa při pokusu o předjetí ve čtvrtfinále).
Ale ani zbytek české výpravy se nemusel za nic stydět! Emil Novák při tréninkové jízdě okusoval boule a pak se snažil to uhrát na otřes mozku, Kuba Flejšar (ČEPS, Choc, Nugget) nejdříve nechal všechny v napětí a pak s noblesou postoupil z 32. místa do závodu (zkušeně on), kde se po vzoru svého svěřence Emiliána rozhodl okusit chuť sítí v nejrychlejším úseku trati – parádní zakousnutí při pokusu předjet.
Hned den po závodu v Bad Gasteinu se tým dělí, jedna část odjíždí na další svěťák do Švýcarska a druhá juniorská část s veteránem Flaškou v čele přejíždí s malou přestávkou pro trénink do italovymodelované Cortiny. K naší výpravě se připojuje i starý-dobrý, světem otřelý harcovník Vensán, který se přijíždí do trati rozjezdit (poprvé v sezóně stojí na prkně).
Pořadatelé v Itálii mají, co se týče programu, organizace a jazykové vybavenosti, ještě sakra co dohánět, ale trať se jim podařila postavit vcelku slušná.
Po startu rovinka a 4 boule, levá klopénka téměř o 180 stupňů, boule, pravá klopénka, boule, levá klopénka, dvě boule, pravá s překážkou připomínající roztátý corner, levá klopénka, pravá zatáčka a skok s asi 8 metrovým tablem, pravá klopénka, levá s velkou boulí na konci, pravá a levá klopénka a nájezd na táhlou rovinku přes bouli, kde čekala malá boulička, pak skůček cca 5 m a stepdown. Nejrychlejší čas byl okolo 58 vteřin.
Den první – azůrko
Po dopoledním tréninku následuje dvoukolová kvalifikace, kterou Eva Samková (ČEPS, Choc, Scott) vyhraje vcelku suverénně o 6 desetin. Flaška jde dál z 24. místa a zbytek osazenstva, tedy Kačka Chourová (ČEPS, Choc, Scott) a Vensán zůstavají za hranicemi finále.
Den druhý – azůrko
Závod a kvalifikace – ano, čtete správně, jedna z výborných ukázek italské chytrosti, spočíval v pokusu unavit nejlepší závodníky, aby měli pak šanci i ti horší. Tedy předzávodní trénink, pak závod, pak trénink na kvalifikaci pro druhý závod EC, a pak dvoukolová kvalifikace. Ti, co šli až do finále si tak dali až 10 jízd v trati ten den, což při její délce (okolo minuty) už byl vcelku slušnej záhul na fyzičku. K závodu nejprve nastoupil Flaška, ze třetí pozice se pokusil předjet řeckého závodníka v místech, kde to své svěřenkyni Evce důsledně zakázal. K jeho údivu měl pravdu – skutečně tam předjet nešlo, následoval pád.
Evka si počínala o dost zkušeněji – první rozjížďku vyhrála asi o 100 metrů, ve druhé, při pokusu o jiný druh startu a menší kolizi v první klopence, dojela druhá a nastupovala do finále, kde jsme se rozhodli pro změnu taktiky, a tak šla Evka do jiné startovací dráhy než obvykle. Tímto manévrem jsme natolik zmátli ostatní trenéry a jezdkyně, že se nezmohli na odpověď a Eva mohla v cíli slavit svůj první triumf v závodě Evropského poháru. Nemohla ale slavit příliš dlouho, protože jí přece čekal trénink a kvalifikace na další den!
Italům se však nepodařilo nejlepší závodnici víkendu unavit, a tak naložila zbytku startovního pole 8 desetin, Flaška nenaložil nikomu nic, ale postoupil z 23 místa. Vensán předvedl dvě pěkné jízdy, ale dělal chyby a postoupit se mu bohužel nepodařilo, stejně tak ani Katce, která v první jízdě bohužel upadla a v té druhé byla nervózní a kupila jednu chybu zavdruhou.
Den třetí – azůrko
Už jen závod, Flaška to opět rozjel, po strkanici v první klopénce mastil na 2. místě do doby, než ho ve 4. klopénce po další strkanici vyslal k zemi Rakušan černé pleti. Takže se naše snaha opět mohla upínat k nadějnému mládí. Evka tentokrát i přes značnou únavu vyhrávala všechny jízdy až do finále a znovu prokázala, že Itálie jí byla tento víkend zaslíbená.
yes yes yes…tým krůtiček jede…best