Rejdický masakr sněhovou vločkou

Rejdický areál v sobotním ránu přivítal klasickou sebranku známých ksichtů, jak vtipně poznamenal Václav Chlíbků, jenž dorazila na narychlo svolaný závod „Pražský přebor“. Účast omáčky (závodníků tvořících zbytek startovního pole a doplňujících „ksichty“) byla omezena krátkým časem na prezentaci a konáním konkurenčního závodu na Kozákově. Mužů se sešlo 15 a holky 4.

Pro menší počet závodníků byly kvalifikační jízdy rozšířeny na nadstandardní 3, a tak spousta z nás měla šanci něco zajet a klidně i dvakrát spadnout. Už se nikdo nedozví, jestli výsledky kvalifikace byly zmanipulované ve prospěch některých z nás a jiným bylo zas něco přisypáno (že, Venco?), nicméně výsledek zněl následovně: 1.Bakeš, 2. Václavů a 3. Heiník.

vencán heiník klára

Po chvilkovém odpočinku u stánku na levnou krásu jsme se seřadili do čtyřek a vyrazili do gladiátorských bojů. Nedostatek omáčky poslal ostřílené borce rovnou proti sobě a tak se bylo na co dívat od první jízdy až do té poslední finálové (průběh a skladbu 16tek a 8ček si moc nepamatuji tak jdeme rovnou k tomu nejlepšímu). Martin Václavů, jenž má trať tak trochu najetou, vyrazil ve finále vpřed jak splašený králík, ovšem vinou jeho kličkování vedoucí pozici neudržel a Vencánovo zaváhání postupně využili k předjetí David Bakeš a Dan Krejbich (hoch nám zraje jako víno). Konečné třetí místo určitě nesplnilo jeho představy po tak dobrém startu.

Výsledek finále: 1. Bakšiš, 2.Krejbich, 3. Vencán, 4.Havlík. Finalisté si rozdělili mezi sebe velmi štědré price money – 3.000 pro prvního, 2.000 pro druhého, 1.000 pro třetího a jako bonbónek ještě barevnou tiskárnu pro vítěze k tomu. V holkách potvrdila roli favoritky Klára Koukalová a díky jízdě bez pádu dokázala suverénně zvítězit. První den hodnotím osmi body z deseti, což je moje limitní známka pro české závody, organizace perfektní, trať na dané podmínky skvělá (neříkám že nejde lépe – to jen aby nám Vašík nezpychnul), ceny nadprůměrné. Jako mínus nedostatek jezdců, ale to je holt osud našeho okrajového sportu. Příště navrhuju při počtu jezdců 16 a méně udělat „bodovací závod“ víc si zajezdíme, víc se zrakvíme a víc potrénujem (jedou se rozjížďky každý s každým a za výsledek se dávají body 1. – 4body, 2. 3body….. pak se to sečte a nejlepší čtyřka jede finále.)

final mr. B boule

Neděle: Kde jsou všichni? Nedělní závod byl silně poznamenán odjezdem části „ksichtů“ za lepším nebo za povinnostmi (Bakeš slavit narozky, Hůla s Belmondem jeli machrovat na Kramolín, Krejbišáci za rodinnými povinnostmi, Mr. Chlíbek se na to vy…., a mladé mačety? Kdo ví.) Tragickou účast pěti vytrvalých doplnili Mr. Zelenka a dva mlaďoši náhodně se přihlášení, jenž hodili náš počet na 7, prostě tragédie jak z Hamleta.

Minimum jezdců rozšířilo počet kvalifikací na pět, což byl super trénink pro nás vytrvalé. V jednu se začalo rovnou semifinále. V první jízdě nastoupili: vítěz kvalifikace Václavů, čtvrtý Kamil a pátý Zelenka. Postup si zajistili Kamil s Vencánem a počkali si na další postupující, druhého z kvalifikace Heiníka a třetího Havlíka.

holky kluci

Finále: Mr. Holeshot Heiník vyráží vpřed jak splašená kuna, nechává se nakopat na boulích a přenechává (po předchozí dohodě (1)) vedoucí místo Vencánovi. Za zády jim svádí krutý boj Vašek Havlíků a Kamil a po vzájemné strkanici padají jak hrušky, Heiník stále pod vlivem palcové narkózy doráží na Vencána, co to jde, a před náskokem do rampy ho kamarádsky posílá k zemi, zákrok v plné duši fair play mu nevychází a kácí se k sítím – výsledek v cíli se poskládal dle hesla „není důležité jezdit rychle ale umět rychle vstávat“ a tak Vencán před zraky dcery s manželkou přispívá třemi kapry do rodinného rozpočtu a DVD vypalovačkou k tomu, pro Heiníka zbydou dvě jabka na zdravotní péči (2). Kamil alias Česká Spořitelna připisuje na účet 1000 Kč, a Venca Havlík si mohl tak leda utřít nos (3).

Holky to měly jednoduší a přes nejlepší start Martiny Krejčové se za boulemi ujímá vedení Klára Koukalová, která ho až do cíle nepustí a získává tak ceněný Double. Druhá zůstává Martina Krejčová a třetí „tajemná dívka“. Neděli hodnotím o dva body hůře a to pro mizernou až ostudnou účast. Tímto chci poděkovat Vllnna teamu za parádní, i když né úplně závody, tak za úplně super trénink.

bunda čáu ne

1 – Pro přítomnost rodiny jsem Vencánovi už před nedělním startem přenechal první pozici – musel si nějak vyžehlit sobotní odpoledne strávené s „prsatou blondýnou – Belmondem“ při tréninku startů

2 – Pohádka o Palečkovi: Byl jeden líný Paleček, kterej nemazal prkno a ani nebrousil hrany v teple a klidu na chatě, ale rozhodl se, že ráno na parkáči to bohatě stačí. Táhne brousek, prkno se smýká, Paleček o hranu zavazuje, maso se krájí a krve jak z prasete. Paleček sedá do auta, jede do nemocnice v Tanvaldu, nechává si udělat krásné 4 stehy a maže zpět na start. Sjíždí tratí do cíle, bere číslo a patřičně rozježděn a rozcvičen zaujímá místo na startu první z pěti kvalifikací.

3 – Utřít nos? Vašek se rozhoduje při první kvalifikaci otestovat tvrdost Rejdické trati, chtěl si ji prostě takzvaně očichat než se do toho opře naplno. Pouští to na jeden ze skoků, odráží se jak Pluschenko do trojného Axla, ovšem let se mu přes zoufalé stahování okének nepodařilo ustát a při epesním placáku rozrývá integrálem zeminu. Krve jak z prasete a nos jak negr. Je to ale tvrdej chlap a tak si dává pátou kvaldu a směle vyráží do dalších bojů. /ve vyhledávačích k nalezení pod heslem “Slepička“/

Text by: Pavel Heiník

Vložit komentář